Historie obce

První písemná zmínka o osadě Předín je z roku 1353, ale kdy byl Předín založen se nedá přesně určit. Kolem roku 1481 byl Předín označován jako městečko, ale později klesl na ves. Na městečko byl povýšen znovu opět v roce 1856, kdy obdržel právo pořádat výroční trhy, které usnadnily občanům nákupy a prodej dobytka a různých potřeb. Hlavní obživou však bylo zemědělství a práce v lese. Řemesla byla zastoupena mlynářem, kovářem, několika tkalci, bednářem, ale i ti byli závislí na svých polích, řemeslo samo jim k obživě nestačilo.
Jméno Předín vzniklo přidáním přípony - in k osobnímu jménu Předa, což je domácká zkratka osobního jména. O tomto Předovi jsou zmínky v Kosmově kronice. V této kronice byl prý temto Předa poslán s knězem Petrem do Říma se spisem, který nesli otci apoštolskému. Předa dostal toto území pravdědopobně za své zásluhy.

V ústním podání se mluví o tom, že se tu v dávných dobách dolovala železná ruda, zlato a stříbro. V této době měl Předín docela dobré postavení, ale po roce 1200, kdy se zlato vyčerpalo toto postavení ztratil. Písemné zptávy se nedochovaly, ale stopy po středověké těžbě zlata a dolování v širokém okolí jsou patrny dodnes, nejvíce kolem "Horského potoka" a v lokalitě zvané "Štulny". Příčinou zániku dolů byla prý vzpoura předínských horníků-nekatolíků proti císaři.
V minulých letech musela řada chlapců a děvčat odcházet za prací do měst. Chlapci se učili řemeslům a děvčata se stávala služebnými v měšťanských rodinách. Ke změně došlo koncem 19.století, kdy se  z Vídně vrátil Jan Šilhavý vyučený perleťářem. Tím nastala v Předíně změna  a bylo vytvořeno mnoho pracovních příležitostí. Práci našla i děvčata (přišívala knoflíky na kartony). Byl založen i Svaz perleťářů, avšak díky neserióznosti některých členů zanikl již v roce 1921. Po roce 1958 byla perleťářská výroba sjednocena pod Žirovnickou knoflíkárnu a po roce 1992 perleťová výroba v naší obci zcela zanikla.

V roce 1873 byl v Předíně založen čtenářský spolek "Hálek" s veřejnou knihovnou. při založení tohoto spolku se hrálo první ochotnické divadelní představení.
V roce 1874 byla založena občanská záložna s názvem První spořitelní a záloženský spolek "Své pomoc".
Obecná škola byla zřízena v roce 1788 a v roce 1900 měla 2 třídy. V roce 1908 byla postavena nová škola a od roku 1929 byla zavedena i měšťanská škola.
V roce 1897 byl založen sbor dobrovolných hasičů, měl asi 40 členů. Hasiči již od svého založení organizovali pouťové zábavy a plesy, pomáhali na brigádách. Asi k největšímu požáru, u kterého předínský sbor zasahoval došlo v roce 1923, kdy v naší obci vyhořelo 9 domů.
V 80-letech 19.století se v našich zemích začala hrát kopaná a tak ani Předín nebyl výjimkou. V roce 1931 se zde začalo budovat první fotbalové hřiště a v následujícím roce se na tomto hřišti sehrál první fotbalový zápas.

 

Obecní symboly

Znak : v zeleném štítě stříbrná kvádrová zeď s červeným štítkem se stříbrnými hornickými kladívky, z níž vyrůstá na zlaté žerdi stříbrný praporec se dvěma cípy s černou plamennou orlicí s červenou zbrojí, provázený podél okrajů štítu sedni zlatými knoflíky.

Prapor : list dělený zeleným šikmým pruhem širokým jednu čtvrtinu šířky listuna žerďové bílé a vlající červené pole. V bílém poli černá plamenná orlice s červenou zbrojí, v zeleném pruhu pět žlutých kruhových polí a v červeném poli bílá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Symbolika obecního znaku a praporu :

  1. Figura žerdi s praporcem a štítku představují zjednodušený heraldický přepis staré pečeti Předína s vyobrazením postavy s  těmito atributy. Souvislost se zasvěcením kostela v Předíně dává možnost spatřovat v této postavě patrona sv. Václava. Kromě svého vztahu k historické pečeti může figura štítku odkazovat také na starší název místní části Hory- Štítky.                       
  2. Figura cihlové zdi připomíná skutečnost, že obec Předín byla v minulosti městečkem. Současně svým způsobem navazuje také na podobu pečetního znamení místní části Hory, o které se píše v historické regionální literatuře.
  3. Figura zkřížených hornických kladiv připomíná hornickou tradici na území obce, dokládanou četnými legendami.
  4. Figura zlatých knoflíků vyjydřuje místní tradici výroby perleťového zboží, zejména knoflíků.
  5. Barevné řešení znaku : stříbrná + červená = Morava
                                         zelená = Vysočina


Starosta Arnošt urbánek převzal 5.3.2004 od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka dekret o udělení znaku a praporu naší obce 

 

 

© 2007relativedesign.cz