Historie obce

První písemná zmínka o osadě Předín je z roku 1353, ale kdy byl Předín založen se nedá přesně určit. Kolem roku 1481 byl Předín označován jako městečko, ale později klesl na ves. Na městečko byl povýšen znovu opět v roce 1856, kdy obdržel právo pořádat výroční trhy, které usnadnily občanům nákupy a prodej dobytka a různých potřeb. Hlavní obživou však bylo zemědělství a práce v lese. Řemesla byla zastoupena mlynářem, kovářem, několika tkalci, bednářem, ale i ti byli závislí na svých polích, řemeslo samo jim k obživě nestačilo.

Jméno Předín vzniklo přidáním přípony - in k osobnímu jménu Předa, což je domácká zkratka osobního jména. O tomto Předovi jsou zmínky v Kosmově kronice. V této kronice byl prý temto Předa poslán s knězem Petrem do Říma se spisem, který nesli otci apoštolskému. Předa dostal toto území pravdědopobně za své zásluhy.

V ústním podání se mluví o tom, že se tu v dávných dobách dolovala železná ruda, zlato a stříbro. V této době měl Předín docela dobré postavení, ale po roce 1200, kdy se zlato vyčerpalo toto postavení ztratil. Písemné zptávy se nedochovaly, ale stopy po středověké těžbě zlata a dolování v širokém okolí jsou patrny dodnes, nejvíce kolem "Horského potoka" a v lokalitě zvané "Štulny". Příčinou zániku dolů byla prý vzpoura předínských horníků-nekatolíků proti císaři.

V minulých letech musela řada chlapců a děvčat odcházet za prací do měst. Chlapci se učili řemeslům a děvčata se stávala služebnými v měšťanských rodinách. Ke změně došlo koncem 19.století, kdy se z Vídně vrátil Jan Šilhavý vyučený perleťářem. Tím nastala v Předíně změna a bylo vytvořeno mnoho pracovních příležitostí. Práci našla i děvčata (přišívala knoflíky na kartony). Byl založen i Svaz perleťářů, avšak díky neserióznosti některých členů zanikl již v roce 1921. Po roce 1958 byla perleťářská výroba sjednocena pod Žirovnickou knoflíkárnu a po roce 1992 perleťová výroba v naší obci zcela zanikla.

V roce 1873 byl v Předíně založen čtenářský spolek "Hálek" s veřejnou knihovnou. při založení tohoto spolku se hrálo první ochotnické divadelní představení.

V roce 1874 byla založena občanská záložna s názvem První spořitelní a záloženský spolek "Své pomoc".

Obecná škola byla zřízena v roce 1788 a v roce 1900 měla 2 třídy. V roce 1908 byla postavena nová škola a od roku 1929 byla zavedena i měšťanská škola.

V roce 1897 byl založen sbor dobrovolných hasičů, měl asi 40 členů. Hasiči již od svého založení organizovali pouťové zábavy a plesy, pomáhali na brigádách. Asi k největšímu požáru, u kterého předínský sbor zasahoval došlo v roce 1923, kdy v naší obci vyhořelo 9 domů.

V 80-letech 19.století se v našich zemích začala hrát kopaná a tak ani Předín nebyl výjimkou. V roce 1931 se zde začalo budovat první fotbalové hřiště a v následujícím roce se na tomto hřišti sehrál první fotbalový zápas.

Obecní symboly

Znak: v zeleném štítě stříbrná kvádrová zeď s červeným štítkem se stříbrnými hornickými kladívky, z níž vyrůstá na zlaté žerdi stříbrný praporec se dvěma cípy s černou plamennou orlicí s červenou zbrojí, provázený podél okrajů štítu sedni zlatými knoflíky.

Prapor: list dělený zeleným šikmým pruhem širokým jednu čtvrtinu šířky listuna žerďové bílé a vlající červené pole. V bílém poli černá plamenná orlice s červenou zbrojí, v zeleném pruhu pět žlutých kruhových polí a v červeném poli bílá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Symbolika obecního znaku a praporu 

Figura žerdi s praporcem a štítku představují zjednodušený heraldický přepis staré pečeti Předína s vyobrazením postavy s těmito atributy. Souvislost se zasvěcením kostela v Předíně dává možnost spatřovat v této postavě patrona sv. Václava. Kromě svého vztahu k historické pečeti může figura štítku odkazovat také na starší název místní části Hory- Štítky.

Figura cihlové zdi připomíná skutečnost, že obec Předín byla v minulosti městečkem. Současně svým způsobem navazuje také na podobu pečetního znamení místní části Hory, o které se píše v historické regionální literatuře.

Figura zkřížených hornických kladiv připomíná hornickou tradici na území obce, dokládanou četnými legendami.

Figura zlatých knoflíků vyjydřuje místní tradici výroby perleťového zboží, zejména knoflíků.

Barevné řešení znaku: stříbrná + červená = Morava, zelená = Vysočina

Starosta Arnošt urbánek převzal 5.3.2004 od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka dekret o udělení znaku a praporu naší obce